Старонка:Маладая Беларусь (1912—1913). Сшытак 2.pdf/147

Гэта старонка не была вычытаная
*

Hej pahaniaj! Što marudziš?
Chwośni jašče, jak nibudź:
Doma skarej może budzieš:
Dnieje, para addychnuć.

Horača mnie ŭ hetaj šubi,
Ciażka. Trachim, što ty śpiš?
Što tak kałociacca zuby?
Što nie piaješ, a maŭčyš?

Złosna rassieŭšysia ŭ budzie.
Łupicca jedučy pan,
No jašče horej marudzie
Duża pramiorzšy furman.

Što jamu pieśni! Dawoli
Budzie z jaho drobnych śloz.
Biedny čuć tolki hawore:
Łopni, traskučy maroz!

|}


Wieršy.

1.

Nia dumaj, što zhasła ideja.
Što darma nadzieja prašła…
Choć dal załataja ciemnieje,
Choć nočka na ziemlu sajšła, —

Wier, heta ciamniej pierad soncem…
Što bliśnie-ż jano, ty čekaj,
Što wiesieła stanie biazkonca
Jak im aświatłicca naš kraj!…